Samolepicí pásky se obvykle skládají ze dvou základních vrstev. Každá z nich je stejně důležitá a obě předurčují konečné vlastnosti samolepicí pásky. První vrstvou je výztužný materiál, tzv. nosič, nejčastěji z papíru, textilie, polyetylenu, PVC nebo jiného materiálu. Druhou stejně důležitou částí je lepidlo nanesené na nosič. Právě o lepidlech bude nyní řeč.

Když se jen tak podíváte na roli pásky, je velmi těžké rozpoznat, jaký typ lepidla páska používá. Pro laika jedna a ta samá páska může vykazovat jiné vlastnosti podle typu použitého lepidla. Abyste ten rozdíl poznali, musíte se zeptat dodavatele.

Obvyklí podezřelí

Hovoříme-li obecně, výrobci používají v kombinaci s různými nosiči tři typy lepidel.

Jsou to lepidla:

• akrylátová
• kaučuková
• silikonová

Každý z těchto typů má svá pro a proti, které je činí více či méně použitelné v různých situacích. Pokusíme se popsat hlavní rozdíly mezi nimi a oblasti, kde se tyto typy lepidel používají.

I. Akrylátová lepidla

Akrylátová lepidla vznikají smícháním několika složek, z nichž vzniknou nové vysoce lepivé látky. Na rozdíl od kaučukových lepidel se u akrylátů mění chemická struktura lepidla, aby bylo dosaženo vysoké lepivosti.

Akrylátová lepidla mohou být založena na vodní bázi, pak často hovoříme o emulzi nebo disperzi, nebo mohou obsahovat jako základ rozpouštědla (ředidla). Akryláty na vodní bázi pomaleji vysychají, lepidla na bázi ředidla zase vynikají vyšší odolností vůči jiným rozpouštědlům, chemikáliím a vodě. Obecně akrylátová lepidla vynikají dlouhou životností.

Akrylátová lepidla dělíme do dvou podskupin – čistá a modifikovaná.

Čistý akrylát

Čistá akrylátová lepidla se vyznačují solidní lepivostí na širokém spektru povrchů, dobře odolávají UV záření, pomalu stárnou a díky dobré prostupnosti světla se používají při aplikacích s optickými vlákny. Na druhou stranu čistá akrylátová lepidla méně lepí na tvrdých plastech (jako je LD a HD polyetylen a polypropylen) než modifikované akryláty nebo kaučuková lepidla. Čistá akrylátová lepidla se používají hlavně na páskách, jejichž účelem je ochrana povrchů, spojování a utěsňování.

Modifikovaný akrylát

Pro všechny možné záměry a účely má modifikovaný akrylát stejné vlastnosti jako čistý akrylát, avšak dobře lepí i tvrdé plasty. Obecně je modifikovaný akrylát dražší než čistý a používá se ke spojování plastů (včetně PVC a linolea) a k laminování.

II. Kaučuková lepidla

Kaučuková lepidla se vytvoří smícháním přírodních či syntetických kaučuků s různými přísadami. Při smíchání nedochází k chemickým reakcím a vytváření nových chemických látek, jednotlivé složky se fyzicky nachází vedle sebe v takovém uskupení, aby vznikla lepivá konzistence.

Podobně jako akrylátová lepidla lze i kaučuková rozdělit do dvou podskupin: přírodní a syntetické kaučuky.

Přírodní kaučuk

Lepidla z přírodního kaučuku se vyznačují velmi vysokou počáteční lepivostí a pomalou ztrátou lepivosti v průběhu životnosti. Rovněž se vyznačují se vyšší pevností ve smyku a odolností spoje.

Jejich nevýhodou je slabá odolnost vůči UV záření. Proto se k přírodnímu kaučuku často přídávají různé složky, které zvyšují kvalitu lepidla, zejména právě jeho odolnost proti stárnutí. Takové lepidlo se pak označuje jako "přírodní kaučuk solvent".

Přírodní kaučuk se používá se u textilních a univerzálních pásek, maskovacích pásek pro ochranu povrchů. Speciální aplikací solventního lepidla jsou balicí pásky do nízkých teplot do mrazíren.

Syntetický kaučuk

Jak už název naznačuje, syntetický kaučuk je „formulovaný kaučuk“, čímž se myslí, že pochází z laboratoře a ne ze stromů. Syntetický kaučuk rozdělujeme do tří podskupin:

Hot-melt

Hot-melt je za nízké teploty tavený plast (umělý kaučuk). Hotmelt se vyznačuje nízkou teplotní odolností, rychle stárne, křehne a má nízkou odolnost proti UV záření. Tento typ lepidla se používá pro ruční a strojní uzavírání lehkých a středně těžkých kartonů, běžné lepení papíru apod.

Solvent

Solventní syntetické kaučukové lepidlo vzniká spojením syntetického kaučuku a speciálních složek, které zlepšují vlastnosti lepidla podle žádoucích potřeb. Solvent vyniká vyšší teplotní odolností, delší dobou životnosti, ale stále nízkou UV odolností. Používá se u elektrikářských a pěnových pásek. Speciální aplikací solventního lepidla jsou balicí pásky do nízkých teplot do mrazíren nebo pásky s tichým odvíjením, které najdou uplatnění v hlučných provozech.

Butylkaučuky

Obvyklý vzhled butylu je černá nebo šedá plastická hmota podobná plastelíně. Butylkaučukové lepidlo má vynikající UV odolnost a velmi dlouhou životnost. Na druhou stranu postrádá mechanickou pevnost.

Butylkaučukové lepidlo se používá u pěnových pásek, u stavebních konstrukčních pásek, které dokonale izolují proti vlhkosti a vodě.

Lidé často zaměňují butylkaučuk a bitumen. Na první pohled vypadají podobně a někdy je možné je použít na podobné aplikace. Zatímco se však bitumen (asfaltový pás) v relativně krátké době rozpadá a přestává plnit svoji funkci, butyl (syntetický polymer) odolává nejrůznějším vlivům i dlouhá desetiletí.

III. Silikonová lepidla

U silikonových lepidel se smíchá pryž se silikonovými pryskyřicemi, poté se vytvrdí, aby vzniklo lepidlo citlivé na tlak. Zvolením správného poměru pryž – pryskyřice a délky vytvrzení lze vytvořit lepidlo vlastností potřebných při konkrétním nasazení.

Silikony se používají k výrobě lepicích produktů po desetiletí kvůli jejich flexibilitě, odolnosti vůči vysokým i nízkým teplotám a chemické odolnosti. V porovnání s akrylátovými a kaučukovými lepidly jsou znatelně dražší. Přesto se díky svým vlastnostem používají spolu s polyimidy (kapton) k výrobě maskovacích pásek pro zakrývání elektrosoučástek při pájení na vlně a dalších tepelně náročných aplikacích. Silikonová lepidla jsou vysoce elastická i za nízkých teplot.

Tabulkové srovnání vlastností

Čím více křížků, tím vyšší výhodnost tohoto typu lepidla v dané oblasti. U ostatních vlastností znamená (+) kladnou vlastnost a (–) špatnou vlastnost.

Grafické srovnání lepivosti

Zdroje:

1. Wikipedia.org
2. Katalog 3M
3. MakeItFrom.com

< Zpět|Úvod